Kolegové tě zvou na oběd, na večeři nebo na víkendový výlet. Je to hezké gesto, ale někdy nemůžeš, nebo se ti prostě nechce. Mnoho lidí přijme pozvání, i když by raději odmítli, protože se bojí, že by někoho urazili. Přitom nikdo z kolegů nečeká, že budeš mít čas vždycky. Pravda je, že slušné a jasné ne většinou nikoho nezraní. Záleží na tom, jak ho řekneš, a proto stojí za to připravit si pár prostých vět.
Jasně, ale s vlídným slovem
Nejdřív poděkuj. Poděkování za pozvání ukazuje, že si vážíš pozornosti, i když nakonec nepřijdeš. Řekni například, že jsi rád za pozvání, ale tentokrát nemůžeš. Nemusíš vysvětlovat důvody, pokud nechceš. Krátká a laskavá odpověď bývá lepší než dlouhá omluva, která zní neupřímně. Nevymýšlej výmluvy, které bys pak musel udržovat.
Buď upřímný, ale ne zbytečně podrobný. Když ti to vyhovuje, můžeš říct, že máš jiné plány nebo že potřebuješ trochu klidu. Většina lidí to chápe. Dobře funguje i nabídka jiného řešení, například: dnes nemůžu, ale rád půjdu příště. Tím dáš najevo, že o vztah stojíš a že se odmítnutí týká jen této konkrétní akce, ne kolegů. Nemusíš se za odmítnutí stydět, protože každý má právo na svůj volný čas.
Odpověz včas. Čím dřív se ozveš, tím snáz se s tím organizátoři vyrovnají. Nemlč a nenech je čekat. Jednoduchá zpráva, například díky, tentokrát to nevyjde, ale bavte se dobře, je slušná a stačí. Když někoho zveš ty sám, uvědom si, že i on může odmítnout, a neber to osobně. Otevřenost usnadňuje život oběma stranám. Pokud se pozvání týká konkrétního termínu, napiš to také jasně.
Nemusíš mít pocit viny. Být součástí týmu neznamená chodit na všechno. Když občas přijdeš a občas odmítneš, kolegové to přijmou jako normální věc. Důležité je, aby ses občas ukázal a projevil zájem. Ty, kdo chodí na všechno, ostatně nikdo nepovažuje za lepší kolegy. Klid, laskavost a upřímnost jsou nejlepší základ dobrých vztahů na pracovišti.
